Legiovlak je ambiciózním projektem Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace čs. legií. Vlak křižuje od května 2015 celou Českou republiku a jeho cesta skončí až v roce 2020.

Nádraží v Českém Těšíně je jednadvacátou zastávkou legionářského vlaku při jeho letošním putování po krajských a okresních městech České republiky a vlak je zde odstaven od 16. září až do večerních hodin 22. září 2016.  My jsme právě zde úhledně seřazené vagónky navštívili v sobotu 17. září v dopoledních hodinách.

Prošli jsme tak 12 zrekonstruovanými vagóny, které představují tehdejší vojenské vybavení tzv. ešalon. Desetitisíce čs. legionářů putovaly těmito vlaky v letech 1918–1920 napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále. Průjezd si často musely vynutit bojem s bolševiky. Prošli jsme postupně vůz polní pošty, těplušku, zdravotní, filmový, štábní, obrněný, prodejní, krejčovský, kovářský a ubytovací vagón a viděli i dva plošinové vozy s polní kuchyní a dělem. Ve všech vozech na nás čekala věrná rekonstrukce vybavení, legionáři v dobových stejnokrojích s komentovanou prohlídkou, originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii čs. legií.

Co jsme ale objevili obzvlášť rádi, byly naše produkty – stáčené povrchové kabely a porcelánové vypínače  Fontini z řady Dimbler, které někým ač docela nešikovně smontovány, rozsvěcely štábní vůz. Svým charakterem tak pomohly doplnit dobové vybavení a podtrhnout věrohodnost scény, na které jsme si s malou dávkou představivosti mohli snadno vybavit oficíry sklánějící se nad klapkami v řadě rozmístěných psacích strojů. Kdo z nich to byl konkrétně a co a kam psal, jakou depeši posílal do světa, či ke svým blízkým se už asi nedovíme.

Ale my víme, že mohlo jít o zprávy přinášející světlo. A to sem alespoň v těchto letech a v tomto století přinesla stříbrná páčka vypínače Fontini.